Obsah:

Úvod
Obecné informace
Účast na nemocenském pojištění
Dávkový systém nemocenského pojištění
Výpočet dávek nemocenského pojištění
Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění
Tiskopisy
Způsob výplaty dávek
Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění
Informace o pojistném na nemocenské pojištění
Zákony a prováděcí předpisy

Úvod

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění.

Obecné informace

Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění.

Nemocenské pojištění je kromě českých právních předpisů upraveno též právními předpisy EU, které mají charakter přímo použitelných předpisů, tj. jedná se o nařízení. Nemocenské pojištění patří z hlediska práva EU mezi oblasti, v nichž se uplatňuje koordinace systémů sociálního zabezpečení. Principy koordinace (tj. rovnost zacházení, aplikace právních předpisů jen jednoho členského státu, sčítání dob pojištění, zachování nabytých práv), podle přímo použitelných předpisů EU mají význam především pro určení použitelných právních předpisů konkrétního státu (zejména určení účasti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění v ČR a dále pro účely splnění podmínky čekací doby pro nárok na některé dávky a pro výplatu dávek do ciziny).

Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně i zde se uplatňují principy koordinace a určuje se příslušný stát, jehož právní předpisy budou příslušné pro úhradu příspěvků (pojistného) na sociální zabezpečení.

Účast na nemocenském pojištění

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.

Od 1. 1. 2014 se nově definují některé pojmy:

Za „zaměstnání“ se již nepovažuje právní vztah, na jehož základě vykonával zaměstnanec práci. Za zaměstnání se pro účely nemocenského pojištění považuje činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, z níž mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti bez ohledu na druh pracovního vztahu.
Zaměstnanci se rozumí osoby v době zaměstnání, pokud jim plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.

Výjimka z této zásady platí pouze pro zastupitele územních samosprávných celků, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, nebo ji nevykonávají ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Neuvolnění zastupitelé nejsou nadále účastni nemocenského pojištění, z jejich odměn se neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o dvě základní podmínky, a to o:

výkon práce na území České republiky (dále jen „ČR“) v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2009 stanovena na 2 000 Kč. Tato částka se od 1. 1. 2012 zvýšila na částku 2 500 Kč, od 1. 1. 2019 se zvýšila na částku 3 000 Kč, od 1. 1. 2021 se zvýšila na částku 3 500 Kč, od 1. 1. 2023 se zvýšila na částku 4 000 Kč, od 1. 1. 2025 se zvýšila na částku 4 500 Kč).

Od 1. 1. 2014 byla zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tj. zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši.

U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce (dále DPP) vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to:

výkon práce na území ČR a
v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. v roce 2025 dosáhne částky 11 500 Kč.

Od 1. 7. 2024 vznikly u zaměstnání na dohodu o provedení práce nové povinnosti zaměstnavatele a to:

zasílat za každý kalendářní měsíc za každého zaměstnance na DPP výkaz s údajem o jeho měsíčním zúčtovaném příjmu.
oznamovat datum nástupu do zaměstnání na DPP a skončení tohoto zaměstnání, a to i zaměstnání, u kterého nevznikla účast na nemocenském pojištění, a to buď samostatným oznámením nebo v rámci výkazu s měsíčními příjmy za všechny zaměstnance najednou

Podrobnější informace naleznete na odkazu: Změny u DPP od 1. 7. 2024 - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

Od 1. 1. 2014 bylo zjednodušeno provádění nemocenského pojištění smluvních zaměstnanců, a proto se nesleduje, zda jsou či nejsou pojištěni ve „třetím“ státě, v němž má zaměstnavatel sídlo.

Pravidla o podmínkách účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění platí, pokud z koordinačních předpisů EU nevyplývá jiný postup. V případě, že zaměstnanec sice splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění podle českých právních předpisů, avšak koordinační předpisy EU stanoví jinak, nebude tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v ČR. Odlišný postup podle koordinačních pravidel se týká především vyslání do jiného členského státu EU a výkonu výdělečné činnosti na území více států EU.

Podle koordinačních předpisů se posuzuje vznik nároku na dávky, určení jejich výše, poskytování dávek i placení pojistného. Určení příslušnosti k právním předpisům jednoho členského státu EU se týká současně všech oblastí sociálního zabezpečení, zejména nemocenského pojištění a důchodového pojištění, tj. je-li podle koordinačních předpisů osoba nemocensky pojištěna v jednom státě, vztahují se na ni i předpisy tohoto státu o účasti na důchodovém pojištění (výjimkou je pouze dobrovolná účast na pojištění).

Práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v EU včetně postupu při určování příslušnosti k právním předpisům naleznete na Určení státu pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

Účast OSVČ na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění.

Od 1. 1. 2014 OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ, již není z tohoto důvodu považována vždy za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ vedlejší může být účastna nemocenského pojištění jako OSVČ, i když není povinna platit zálohy na důchodové pojištění. Minimální měsíční základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění, od 1. 1. 2025 činí 9 000 Kč. Sazba pojistného do 31. 12. 2023 činila 2,1 %, od 1. 1. 2024 činí 2,7 % a minimální pojistné na nemocenské pojištění je v roce 2025 stanoveno na 243 Kč.

Splatnost pojistného na nemocenské pojištění

Od 1. 1. 2019 se změnila u OSVČ splatnost pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění a to tak, že pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí.

Další informace k účasti na nemocenském pojištění získáte na adrese: Nemocenské pojištění OSVČ - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

https://www.cssz.cz/web/en/range-of-insured-persons1

Členové volebních komisí již od r. 2023 nejsou účastni nemocenského pojištění, protože jejich příjem již není předmětem daně ze závislé činnosti. Více na odkazu.

Dávkový systém nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění se poskytuje 6 peněžitých dávek, a to:

Nemocenské
Peněžitá pomoc v mateřství
Ošetřovné
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
Dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská)
Dlouhodobé ošetřovné

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

Pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka již vyplácí, je povinen ohlásit příslušné správě sociálního zabezpečení včas všechny skutečnosti, které mohou mít vliv pro změnu nároku na dávku a její výplatu. Od 1. 1. 2025 probíhá veškerá komunikace týkající se uplatňování nároku na dávky elektronicky. Více na Úvod - eDávky - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Základní informace pro zaměstnance a OSVČ - eNeschopenka - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

https://www.cssz.cz/web/en/benefits-provided-under-sickness-insurance

1. Nemocenské

Zaměstnanec nebo OSVČ, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). OSVČ však pro získání nároku na nemocenské musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec (nikoli OSVČ), kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 1. pracovního dne.

Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.

Ochranná lhůta neplyne

z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,
z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
ze zaměstnání malého rozsahu,
ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část,
v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Podrobné informace lze získat odkazu Nemocenské - Česká správa sociálního zabezpečení.

2. Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.

U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů).

U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů (31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň).

Peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte, jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče do 7 let věku a 31 týdnů.

Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. U muže je třeba přitom splnit podmínku, že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí ode dne, který si pojištěnka určila jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, případně ode dne převzetí dítěte do péče.

Podrobné informace lze získat na odkazu Peněžitá pomoc v mateřství - Česká správa sociálního zabezpečení

3. Ošetřovné

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec a od 1. 1. 2025 i OSVČ, kteří nemohou pracovat z důvodu, že musí

ošetřovat dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou, nebo
pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Nárok na ošetřovné mají od 1. 1. 2025 rovněž zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a zaměstnanci pracující v tzv. zaměstnání malého rozsahu, pokud se jedná o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že jiná fyzická osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena.

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Podrobné informace lze získat na odkazu Ošetřovné - Česká správa sociálního zabezpečení

4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu; ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Podrobné informace lze získat na odkazu Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - Česká správa sociálního zabezpečení

5. Dávka otcovské poporodní péče (otcovská)

Nárok na dávku má otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec.

Dále s účinností od 1. 12. 2022 má na otcovskou nárok i otec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v době šesti týdnů od narození.

Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, anebo ode dne převzetí dítěte do péče, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku.

Pokud u novorozence došlo ze zdravotních důvodů k hospitalizaci matky či dítěte, šestitýdenní období, během kterého může otec dávku čerpat, se prodlužuje o kalendářní dny hospitalizace. V tomto případě lze nastoupit na otcovskou nejdéle do jednoho roku věku dítěte.

Otcovská z důvodu péče náleží jen jednou, a to i v případech, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče.

Pokud byla otcovská z důvodu péče o dítě vyčerpána a dítě posléze zemřelo, může vzniknout nárok na otcovskou i z důvodu úmrtí dítěte.

Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění, to znamená, že u otcovské neplyne ochranná lhůta.

Podpůrčí doba (tj. doba výplaty dávky) činí u otcovské maximálně 2 týdny bez možnosti přerušení a začíná dnem nástupu na otcovskou. Pro volno v zaměstnání využijí otcové novou překážku v práci, a to otcovskou dovolenou (§ 195a zákoníku práce).

Otcovská náleží i v případě úmrtí dítěte, bližší informace jsou k dispozici na adrese: Otcovská - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

6. Dlouhodobé ošetřovné

U dlouhodobého ošetřovného jsou stanoveny podmínky jednak pro ošetřovanou osobu a jednak pro osobu ošetřující.

U ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 4 denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů. Pokud rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče nebylo vydáno v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, rozhodne ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Žádost lze podat do 8 dnů po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Jedná-li se o ošetřovanou osobu v inkurabilním stavu, potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem, v němž ji ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb, který pro uvedený stav poskytuje ošetřované osobě zdravotní služby, zjistil. V takovém případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje.

Ošetřující osoba může být manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc. U těchto příbuzných se nevyžaduje podmínka společné domácnosti. Dále se může jednat o manžela (manželku), registrovaného partnera (registrovanou partnerku) nebo druha (družku) fyzické osoby výše uvedené, nebo druha (družku) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

U ošetřující osoby se vyžaduje čekací doba; nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících. Ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost, ani nepojištěnou. V průběhu 90 dnů se mohou ošetřující osoby libovolně střídat v ošetřování osoby vyžadující dlouhodobou péči po celých dnech. Při střídání a opakovaném poskytování péče se dávka nevypočítává znovu. Výplata dávky nenáleží po dobu, kdy byla ošetřovaná osoba znovu hospitalizována. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče o tutéž osobu. V období 12 měsíců od posledního nároku na dlouhodobé ošetřovné tedy může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné, jestliže půjde o jinou ošetřovanou osobu.

Podpůrčí doba (doba výplaty dávky) činí maximálně 90 kalendářních dnů. Doba těchto 90 dnů se neprodlužuje ani z důvodu hospitalizace ošetřované osoby v průběhu podpůrčí doby.

Zaměstnavatel nemá povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče pouze v případě, brání-li tomu vážné provozní důvody, které musí sdělit zaměstnanci písemně.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, žáci a studenti jen v době školních prázdnin a pěstouni.

Podrobné informace lze získat na odkazu Dlouhodobé ošetřovné - Česká správa sociálního zabezpečení

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Určení denního vyměřovacího základu

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

Redukce denního vyměřovacího základu

Výši tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů.

V roce 2024 činila 1. redukční hranice 1 466 Kč, 2. redukční hranice 2 199 Kč, 3. redukční hranice 4 397 Kč.

V roce 2025 činí 1. redukční hranice 1 552 Kč, 2. redukční hranice 2 328 Kč, 3. redukční hranice 4 656 Kč.

Redukce se provede tak, že se započte

do první redukční hranice
- u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu,
- u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu,
z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše dávek nemocenského pojištění

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sazba činí 66 % denního vyměřovacího základu a dále od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény činí sazba nemocenského 72 % denního vyměřovacího základu.
Výše nemocenského u dobrovolných členů integrovaného záchranného systému (např. u dobrovolných hasičů) náleží nemocenské ve výši 100 % denního vyměřovacího základu, pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla v důsledku zásahu (tj. v důsledku provádění záchranných a likvidačních prací), k němuž byla jednotka nebo složka integrovaného záchranného systému povolána. Tuto skutečnost pojištěnci potvrdí operační středisko integrovaného záchranného systému.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.,
Výše otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu,
Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Příklady výpočtu

Porovnání výše dávek podle současného právního stavu umožňují kalkulačky uvedené na webových stránkách MPSV. Kalkulačky po vložení údajů o průměrném výdělku a době nemoci vypočtou výši dávek - Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2025.

(Pozn.: Vkládáte-li údaj o denním vyměřovacím základu před jeho redukcí, vymažte v zeleném políčku „M“ a nahraďte „D“).

Elektronická neschopenka, elektronická karanténa a výplata nemocenského

Rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti probíhá od 1. 1. 2020 elektronicky. Bylo tak upuštěno od zdlouhavého oběhu listinných dokumentů, který byl nahrazen elektronickým oběhem dokumentů.

Ošetřující lékař od 1. 1. 2020 hlásí vznik, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti přímo správě sociálního zabezpečení pouze elektronicky. Ošetřující lékař již nevydává zaměstnanci žádné papírové díly neschopenky určené pro zaměstnavatele. Zachován zůstal pouze „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“, pokud o něj pojištěnec požádá. Pokud pojištěnec sdělí ošetřujícímu lékaři kontaktní údaje, tj. telefon nebo e-mail pro zaslání, je mu identifikátor jeho dočasné pracovní neschopnosti zaslán formou SMS či e-mailu. Pomocí identifikátoru lze na ePortálu ČSSZ zjistit (případně vytisknout) podrobnosti o dočasné pracovní neschopnosti.

Hlášení správě sociálního zabezpečení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti je při dočasné pracovní neschopnosti přesahující 14 kalendářních dnů automaticky považováno za žádost o nemocenské. Ošetřující lékař hlásí trvání dočasné pracovní neschopnosti přímo správě sociálního zabezpečení. Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, které ošetřující lékař rovněž zasílá přímo správě sociálního zabezpečení, je automaticky i dokladem pro ukončení výplaty nemocenského.

Obdobně se od 1. 12. 2022 postupuje při procesu oznamování o nařízení karantény, její trvání a ukončení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (případně ošetřujícím lékařem) orgánu nemocenského pojištění. Právní úprava výslovně uvádí povinnost posílat tiskopis rozhodnutí o vystavení karantény v elektronické podobě.

Je-li od 1. 1. 2024 pojištěnci po ukončení nařízené karantény nařízena v následujícím kalendářním dni další karanténa, považuje se tato další nařízená karanténa za pokračování předchozí nařízené karantény. Je-li pojištěnci v průběhu trvání již nařízené karantény nařízena další karanténa, jejíž délka přesahuje dobu trvání původní nařízené karantény, považuje se přesahující doba trvání této další nařízené karantény za pokračování předchozí nařízené karantény.

Pro zaměstnavatele se nevystavuje žádný listinný díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o nařízení karantény. I nadále však zůstává zachována povinnost zaměstnance, aby o své dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karanténě) neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem). V průběhu dočasné pracovní neschopnosti (v závislosti na svém zdravotním stavu) a vždy po jejím skončení může zaměstnanec prokázat zaměstnavateli její trvání též předložením tiskopisu „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“, který si při skončení pracovní neschopnosti zaměstnanec vždy ponechá. Zaměstnavatel může využít nové způsoby zjišťování informací o pracovních neschopnostech a nařízených karanténách svých zaměstnanců:

Má k dispozici službu ePortálu ČSSZ pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců.
Může požádat o zasílání proaktivních elektronických notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců (jednorázová žádost pro automatické zasílání do budoucna).
Alternativou je služba „Data zaměstnavatelům o DPN“ přes kanál veřejného rozhraní pro elektronické podání (APEP). Služba funguje na principu dotaz → odpověď. Od ledna 2020 je možné prostřednictvím této služby automatizovaně a průběžně stahovat do příslušného softwaru informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců.

Zaměstnavatel je povinen po 14 dnech trvání neschopnosti zaslat ČSSZ Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku, které obsahuje údaje potřebné pro posouzení nároku, výpočet a výplatu nemocenského, a to v elektronické formě (papírový tiskopis bude možno použít pouze v případě technického výpadku. Do oznámení zaměstnavatel uvede informaci o tom, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské). Podklady ke srážkám z dávek se mohou zasílat např. přes datovou schránku. Při skončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel zašle hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.

Bude-li zaměstnanec chtít nemocenské zaslat jiným způsobem nebo na jiný účet, než je mu zasílána výplata, musí tuto skutečnost sdělit ÚSSZ. Nejjednodušší je použít k tomu tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který lze odeslat buď elektronicky z ePortálu ČSSZ nebo v listinné podobě poštou na ÚSSZ, pod kterou spadá jeho zaměstnavatel.

OSVČ se vyplácí nemocenské na účet, ze kterého platí pojistné na nemocenské pojištění, pokud nepožádá o výplatu jiným způsobem.

Pokud je výplata zasílána poštovní poukázkou, tak v takovém případě hradí pojištěnec náklady za doručení.

Další podrobné informace o eNeschopence naleznete na odkazu zde: Úvod - eNeschopenka - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

https://www.cssz.cz/web/en/benefits-provided-under-sickness-insurance

Uplatnění nároku na ostatní dávky nemocenského pojištění

Od roku 2025 dochází k úplné elektronizace při uplatňování nároku u peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, otcovské a dlouhodobého ošetřovného.

Žádost o dávku je spojena s oznámením sociální události (překážky v práci) zaměstnavateli, přičemž oznámení může proběhnout i neformálně, elektronicky či písemně (ČSSZ připravila doporučující vzory). Žádost však nesmí být podaná ústně, protože musí jít o prokazatelný způsob oznámení.

Zaměstnavatel oznámí ČSSZ žádost zaměstnance spolu s údaji potřebnými pro zpracování dávky kvalifikovaným způsobem, tj. strukturovaným elektronickým podáním na tiskopisu Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku. Podklady od zaměstnance zůstanou uloženy u zaměstnavatele.

Dávka bude vyplacena stejným způsobem, který je v současnosti používán pro výplatu nemocenského, tedy „jak mzda, tak dávka“.

O případnou změnu způsobu výplaty musí požádat sám zaměstnanec (tuto žádost tedy nepodává zaměstnavatel) na tiskopise „Žádost o změnu způsobu výplaty“ elektronicky přes ePortál, ale je možné i v papírové podobě přímo na příslušném pracovišti ÚSSZ.

OSVČ žádá o výplatu dávek přímo u územní správy sociálního zabezpečení, u které je přihlášena. Pokud má ze zákona povinně zřízenou datovou schránku, tak musí žádat elektronicky z ePortálu ČSSZ (https://eportal.cssz.cz/web/portal), pouze v odůvodněných případech lze žádat v papírové podobě. Dávky se OSVČ vyplácí na účet, ze kterého platí pojistné na nemocenské pojištění, pokud nepožádá o výplatu jiným způsobem.

Jak požádat o peněžitou pomoc v mateřství zjistíte na odkazu Mateřská - eDávky - Česká správa sociálního zabezpečení

Jak požádat o ošetřovné zjistíte na odkazu Ošetřovné - eDávky - Česká správa sociálního zabezpečení

Jak požádat o otcovskou zjistíte na odkazu Otcovská - eDávky - Česká správa sociálního zabezpečení

Jak požádat o dlouhodobé ošetřovné zjistíte na odkazu Dlouhodobé ošetřovné - eDávky - Česká správa sociálního zabezpečení

Služební útvary provádějí nemocenské pojištění příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáků z povolání, odsouzených ve výkonu trestu, kteří vykonávají práci ve výkonu trestu, a osob obviněných vykonávajících práci ve vazbě.

https://www.cssz.cz/web/en/benefits-provided-under-sickness-insurance

Tiskopisy

Vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona o nemocenském pojištění zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. Spolu s ÚSSZ poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají. Předepsané tiskopisy se podávají elektronicky. Od 1. 1. 2015 je možné vybrané tiskopisy vyplnit a zaslat také přes ePortál ČSSZ. Skupinu nových interaktivních tiskopisů ČSSZ postupně rozšiřuje, podrobnější informace naleznete na adrese Tiskopisy | ePortál ČSSZ (cssz.cz).

V elektronické podobě jsou tiskopisy z oblasti nemocenského pojištění k dispozici na webových stránkách ČSSZ: Základní informace - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Způsob výplaty dávek

Územní správa sociálního zabezpečení nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Územní správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost této správě doručena. Nemocenské a dlouhodobé ošetřovné se vyplácí do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo doručeno osvědčení o trvání nároku na jejich výplatu. Peněžitá pomoc v mateřství se v dalších měsících po podání žádosti o tuto dávku vyplácí za příslušný kalendářní měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Ošetřovné a otcovská se vyplácí do jednoho měsíce ode dne, v němž byly doručeny všechny podklady pro výplatu dávky.

O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, vydá územní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci písemné oznámení. Nebude-li zaměstnanec s výší dávky souhlasit, zahájí územní správa sociálního zabezpečení řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž má možnost podat odvolání.

Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění

Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance územní správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly

oznamovací,
evidenční,
při přijímání žádostí o dávky.

Úkoly oznamovací

Pokud se týká úkolů oznamovacích, jedná se zejména o registraci zaměstnavatele a zaměstnance do patřičných registrů. Zaměstnavatel je povinen elektronicky stanoveným způsobem na předepsaném tiskopisu:

přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů,
odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem,
oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání,
ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání nikoliv do 8 kalendářních dnů, ale až do 20. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; jestliže tento zaměstnanec však uplatní nárok na výplatu dávky v této lhůtě a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku nemocenského pojištění. Uvedené platí též pro zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedené práce.

Skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu a u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce oznamuje zaměstnavatel po skončení účasti na pojištění (např. u DPP nebo zaměstnání malého rozsahu) nebo až po skončení zaměstnání. Pokud by lhůta pro oznámení skončení zaměstnání při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce uplynula dříve než lhůta pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání, platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro oznámení nástupu do zaměstnání.

V případě zaměstnanců s dočasnou ochranou oznamuje zaměstnavatel den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění.

Přesné postupy pro registraci zaměstnavatele a zaměstnance a pro hlášení o ukončení činnosti zaměstnance a zaměstnavatele naleznete na Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz)

https://www.cssz.cz/web/en/sickness-insurance-obligations-of-an-employer

https://www.cssz.cz/web/lang/socialni-pojisteni-obecne

Úkoly evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Údaje, které mají charakter účetních záznamů, jsou uschovávány delší uschovací dobu.

Úkoly při přijímání žádostí o dávky

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění ve formě oznámení podle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu.

Další informace o povinnostech zaměstnavatelů naleznete na adrese: Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení

https://www.cssz.cz/web/en/sickness-insurance-obligations-of-an-employer

Informace o pojistném na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění je součástí pojistného na sociální zabezpečení, spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod.

Pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel odvádí spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatele

Sazba pojistného pro zaměstnavatele na nemocenské pojištění byla od roku 2011 do 30. 6. 2019 stanovena na 2,3 % z vyměřovacího základu. Od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného 2,1 % z vyměřovacího základu.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnance

Od 1. 1. 2009 nebyl zaměstnanec plátcem pojistného na nemocenské pojištění. Od 1. 1. 2024 je zaměstnanci stanovena sazba pojistného na nemocenské pojištění 0,6 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ

Činí 2,3 % z vyměřovacího základu. Od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného 2,1 % z vyměřovacího základu, od 1. 1. 2024 činí 2,7 % z vyměřovacího základu.

U OSVČ je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tj. od roku 2024, nižší než 9 000 Kč.

Maximální výše měsíčního základu pro odvod pojistného na nemocenské pojištění se odvozuje z určeného vyměřovacího základu uvedeného na naposledy podaném Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ; neodvozuje se již z měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení zálohy na pojistné na důchodové pojištění. K Přehledu podanému za kalendářní rok před více než 3 roky před kalendářním rokem, v němž se pojistné na nemocenské pojištění platí, se nepřihlíží. V roce 2025 se tedy již nebude přihlížet k Přehledu podanému za rok 2021 a předcházející roky.

U OSVČ, která v kalendářním roce zahájila výkon samostatné činnosti a nebyla v předchozích 3 letech OSVČ, činí maximální měsíční základ polovinu průměrné mzdy až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled. V případě, kdy OSVČ v kalendářním roce, v němž zahájila činnost, nevykonávala činnost aspoň ve 4 kalendářních měsících, je maximálním měsíčním základem polovina průměrné mzdy až do měsíce, podání Přehledu. V roce 2025 činí polovina průměrné mzdy 23 279 Kč.

Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ od 1.1.2019 splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. Více na odkazu Co by měly vědět OSVČ - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz) a Výše a výpočet dávek - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz).

Zákony a prováděcí předpisy

Pro úplnost uvádíme čísla a názvy zákonů a dalších předpisů vztahujících se k oblasti nemocenského pojištění:

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje pojistné na nemocenské pojištění),

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti),

Nařízení vlády č. 226/2024 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 308/2024 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 307/2024 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2025

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 476/2024 Sb., kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění

Působnost MPSV - rozcestník